Kdo byl Josef Gočár?
Josef Gočár (1880–1945) byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších architektů a urbanistů, kteří formovali moderní tvář Československa. Jeho architektonické dílo, které se vyznačuje výtvarnou citlivostí a funkční dokonalostí, představuje klíčový přínos k české architektuře 20. století. Gočár nebyl pouze tvůrcem působivých staveb, ale také vizionářem, který se zasloužil o promyšlený urbanistický rozvoj celých měst. Jeho vliv sahá od kubistických a rondokubistických skvostů až po strohé, ale elegantní funkcionalistické stavby, což dokládá jeho schopnost adaptace na nové architektonické styly a potřeby doby.
Život a počátky architekta Gočára
Život Josefa Gočára začal v roce 1880 a jeho kariéra se naplno rozvinula v bouřlivém období počátku 20. století. Po studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl žákem slavného architekta Jana Kotěry, Gočár odjel na studijní pobyt do Paříže. Tam se setkal s novými uměleckými směry, které zásadně ovlivnily jeho budoucí tvorbu. Po návratu do vlasti se stal spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců a Pražských uměleckých dílen, což svědčí o jeho aktivním zapojení do uměleckého života a touze po inovacích. Již v těchto raných fázích své kariéry se projevoval jeho talent pro vytváření originálních architektonických řešení, která posouvala hranice tehdejšího designu a umění.
Architektonické období a dílo
Kubismus a rondokubismus: dům U Černé Matky Boží
Jedním z nejzářnějších příkladů Gočárova mistrovství v oblasti kubismu a jeho specifické české mutace, rondokubismu, je Dům U Černé Matky Boží v Praze. Tato stavba, realizovaná v letech 1911–1912, se stala ikonou tohoto architektonického stylu. Charakteristické jsou pro ni ostré, geometrické tvary, dynamické linie a originální dekorativní prvky, které dodávají budově jedinečný charakter. V Domě U Černé Matky Boží se nachází také Grand Café Orient, které je považováno za jedinou kubistickou kavárnu na světě, což z ní činí mimořádnou památku a turistickou atrakci. Dalším významným dílem z tohoto období je Lázeňský dům v Lázních Bohdaneč, kde Gočár rovněž uplatnil své kubistické cítění.
Funkcionalismus: Legiobanka a kostel sv. Václava
S postupujícím časem se architektonický styl Josefa Gočára vyvíjel směrem k funkcionalismu a konstruktivismu. Mezi jeho nejvýznamnější realizace z tohoto období patří impozantní budova Legiobanky (dnes Palác Archa) v Praze, která je ukázkou rondokubismu a zároveň přechodem k modernějším formám. Stavba se vyznačuje monumentálností a důrazem na funkci. Dalším klíčovým dílem je kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích, kde Gočár prokázal svou schopnost aplikovat moderní principy i na sakrální architekturu. Jeho návrhy se vyznačují čistými liniemi, praktičností a harmonickým začleněním do okolního urbanistického prostředí. V Praze se nachází také Palác Archa, který je skvělým příkladem jeho funkcionalistického přístupu.
Urbanismus v Hradci Králové a dalších městech
Regulační plány a moderní urbanismus
Josef Gočár nebyl pouze architektem jednotlivých staveb, ale také vizionářským urbanistou. Jeho nejzásadnější přínos v této oblasti je spojen s městem Hradec Králové, kde v první polovině 20. století realizoval rozsáhlé regulační plány. Tyto plány zásadně proměnily tvář města a vytvořily moderní urbanistickou koncepci, která zahrnovala nové ulice, náměstí a dopravní okruhy. Díky jeho práci se Hradec Králové stal jedním z nejlépe urbanisticky řešených měst v Československu, což mu vyneslo přezdívku „Salon republiky“. Jeho přístup k urbanismu byl založen na promyšleném propojení funkčnosti, estetiky a potřeb obyvatel.
Významná realizace v Pardubicích
Město Pardubice je dalším místem, kde se výrazně otiskl Gočárův architektonický a urbanistický vliv. Mezi jeho významná díla zde patří Automatické mlýny, které představují impozantní industriální architekturu s moderními prvky. Další důležitou stavbou je budova Anglobanky, která demonstruje jeho schopnost navrhovat reprezentativní a funkční administrativní budovy. Pardubice tak díky Gočárovým realizacím získaly architektonicky cenné objekty, které dodnes dotvářejí charakter města. Mezi další významná díla v tomto regionu patří Winternitzovy mlýny.
Odkaz Josefa Gočára
Výstavy a muzea
Odkaz Josefa Gočára je dodnes živý a připomínán prostřednictvím mnoha výstav a muzeí, které se věnují jeho dílu. Jeho stavby jsou předmětem zájmu architektů, historiků umění i široké veřejnosti. V roce 2000 byl Josef Gočár v anketě vyhlášen největší osobností české architektury 20. století, což jen podtrhuje jeho mimořádný význam. Jeho práce jsou vystaveny v mnoha galeriích a archivech, a stále se objevují nové publikace a studie, které analyzují jeho přínos. Muzea a galerie často pořádají tematické výstavy, které představují jeho návrhy, modely a dobové fotografie.
Josef Gočár jako pedagog a osobnost
Kromě své architektonické a urbanistické činnosti byl Josef Gočár také uznávaným vysokoškolským pedagogem. Působil jako profesor a později i rektor na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vychoval celou generaci budoucích architektů. Jeho vliv na mladé umělce byl značný a formoval jejich vnímání architektury. Za svůj přínos k architektuře získal řadu ocenění, včetně Velké ceny za návrh československého pavilonu na mezinárodní výstavě v Paříži. Byl také rytířem francouzského řádu Čestné legie, což svědčí o mezinárodním uznání jeho talentu. Jeho dílo, které je charakteristické výtvarnou citlivostí a funkční dokonalostí, je dodnes inspirací a ukázkou mistrovství v oboru. Jeho návrhy nábytku a interiérů dokazují jeho komplexní přístup k designu. Bauerova vila v Libodřicích slouží jako expozice kubistického interiéru, kde si lze prohlédnout jeho práci v detailu. Nedílnou součástí jeho urbanistického dědictví v Hradci Králové je i Gočárovo schodiště, které je významným architektonickým prvkem města.
Dodaj komentarz